Jihovýchodně od Paříže byly v letech 1993 a 1997 zprovozněny první dva úseky budoucí dálnice A19, která se měla po svém dokončení stát součástí velkého dálničního okruhu kolem francouzské metropole. První část dálnice dlouhá 30 km byla vybudována mezi obcemi Sens a Courtenay a jejím otevřením došlo k propojení dálnic A5 a A6.
V roce 2000 bylo rozhodnuto o významném prodloužení původní části dálnice A19 směrem na západ, a to až k obci Artenay nedaleko Orléans. Stavbu nových úseků v celkové délce 101 km realizovala firma VINCI, jejich uvedením do provozu byly jižně od Paříže propojeny dálnice A6 a A10. Arcour (ARtenay – COURtenay), dceřinná společnost koncernu VINCI, získala pro nově otevřenou část dálnice koncesi na provoz do roku 2070.
Ze stavebního hlediska musela být v rámci tohoto rozsáhlého infrastrukturního projektu řešena také vodohospodářská problematika. Srážkové vody dopadající na zpevněné plochy musí být řízeně odváděny mimo tělesa pozemních komunikací, zároveň je nutné zajistit jejich přečištění před vypouštěním do okolního prostředí. Pro tyto účely bylo po celé délce nově budované části dálnice navrženo a následně realizováno několik desítek retenčních nádrží různých velikostí a tvarů, z nichž více než dvacet bylo izolováno polyetylenovou geosyntetickou izolací JUNIFOL PEHD. Konkrétně byla na stavbu dodána oboustranně hladká izolační fólie tloušťky 1,5 mm a šířky 8,0 m. Ta byla instalována na ochrannou polypropylenovou netkanou geotextilii AFITEX P 300 umístěnou na hladký urovnaný podklad. Geosyntetické izolace JUNIFOL PEHD a netkané geotextilie AFITEX P 300 byly vyrobeny a dodány v souladu s certifikátem ASQUAL.
