Rovněž tradiční metody velmi často vyžadují pro snazší extrakci hledaných prvků namletí rudy na jemnější částice. Materiály zbylé po procesu oddělení cenné frakce z dané rudy se označují jako hlušina. Hlušina nezřídka obsahuje nebezpečné sloučeniny, a proto musí být místa, kde se hlušiny skladují, spolehlivě utěsněna a zajištěna proti únikům (což se v minulosti na řadě míst, kde se těžilo, nedělo zcela automaticky).
Po naplnění skladovací kapacity úložiště (odkaliště) přichází na řadu uzavírací a rekultivační fáze, jejichž cílem bývá vytvoření přirozeného přírodního vzhledu a propojení s okolním prostředím.
Skládky hlušiny vznikají například při výrobě hliníku, získávání zlata, zinku, olova, stříbra, mědi a jiných strategicky důležitých kovů. Jelikož mohou úložiště hlušiny obsahovat významná zbytková množství různých minerálů, mohla by být někdy v budoucnu využita jako surovinový zdroj.
