Talvivaara Mine je jedním z největších niklových dolů ve Finsku. Důl se nachází ve východní části země mezi městy Sotkamo a Kajaani a kromě niklu zde nalezneme také zásoby zinku, mědi, kobaltu a uranu. Koncentrace všech kovů v rudě je ale relativně malá a při použití stávajících energeticky náročných technologií by bylo jejich získávání z rudy ekonomicky neefektivní. Proto se finská společnost rozhodla pro tzv. "bioheapleaching" (biologické loužení), kdy se kovy z rudy extrahují za pomoci bakterií. Projekt byl spuštěn v roce 2005, za rok 2010 "vyprodukovaly" bakterie více než 10 tisíc tun niklu a 25 tisíc tun zinku.
Postup získávání kovů z rudy je následující: vytěžená hornina se rozemele na jemnou frakci, drť se přepraví na haldu, kde je následně provzdušňována a kropena kyselým roztokem s bakteriemi. Při chemických reakcích uvnitř haldy dochází k nárůstu teploty, činnost bakterií se zvýší a rozklad sloučenin obsahujících kovy se zrychlí. Celková účinnost popsaného procesu (přibližně 18 měsíců primárního a 3 roky sekundárního loužení) dosahuje více než 90 %.
Výše uvedený způsob získávání kovů z rudy je velice náročný na prostor. Pro vybudování primárních a sekundárních úložišť (popř. zemních nádrží na finální roztok) bylo třeba zabrat rozsáhlé plochy půdy (původně lesních porostů) a tyto spolehlivě oddělit od okolního prostředí trvanlivou a chemicky odolnou izolací. Ve výběrovém řízení byla vybrána fóliová geosyntetická izolace z vysokohustotního polyetylenu a JUTA se v roce 2011 stala jedním ze dvou dodavatelů tohoto typu výrobku. V rámci projektu byla konkrétně použita geomembrána JUNIFOL PEHD v tloušťce 2,0 mm, v šíři 8.0 m, s hladkým i strukturovaným povrchem. Geomembrána splňuje požadavky GRI GM13.